do školy mi děti zatím ještě nedorostly (cha, zrovna dneska se mě snažil odchytit nějaký týpek na stavební spoření, že mi dá pastelkové pro dítko, že určitě půjde v září do školy..... hm, šla jsem za ruku s dvouleťákem...
pán asi živý dítě hodně dlouho neviděl)
Nicméně s tím organizovaným pohybem - jsem individualista, manžel taktéž, cokoli organizovaného je pro nás přinejlepším pruda, pro dceru se to téměř rovná trestu. SOKOL - u nás ho vedou letité a zřejmě zasloužilé soudružky, které znají snad jedinou písničku na zahájení hodiny, a to je "jede traktor orat brambor", a šíleně je irituje že tříleťáci nevydrží stát 5 minut na lajně když je nástup. Doufala jsem že to vykrystalizuje a zlepší se to, ale bohužel ne. Jediná další organizovaná aktivita je dětský aerobik, a ten je už od nejmenších tlačen směrem k závodnímu sportu, kdo se na to nehodí, jde z kola ven.
Takže za mě klidně švihadlo, míče nejrůznějších tvarů a velikostí, frisbee, trampolína, no a hlavně PROSTOR pro běhání, hopsání, lezení a kutálení. A to je dost problém v bytové zástavbě. U nás třeba i docela prostor je - jedno dětské hřiště, jeden plac na fotbal a dlouhý pruh za paneláky kde je semtam k najití stará trubková prolézačka (z těch mě bolí holeně jen od pohledu). Nicméně na dětském hřišti často houpačky a prolejzky okupují mládežníci s cigárem na rtech, nebo jako včera kluci ca 10 let s pistolkama na kuličky - výborná věc tím dostat, o očích nemluvě - no a na tom fotbalovém plácku občas přespávají homelesové :-( Strašně se těším na náš dům (teprve začínáme) a hlavně na ZAHRADU. V tomhle je nezastupitelná. Neumím být s dětma jen tak venku celý den, když tam v podstatě nemáme bezpečný prostor. Na té zahradě to bude úplně o něčem jiném.