Při odběru krve, kde jsem byla, vše proběhlo naprosto v klidu.
Když dcera ležela na JIP po operaci srdce a mě tam nepustili, tak jí chodili brát krev. Sestra lhostejně píchla malé mimčo a odešla od něj, co na tom, že brečí, však jednou přestane. Dělali to dost často, aby si to malá stihla za 5 dní zapamatovat( v 8 měsících). Když mi pak dceru dali zpátky, tak mi hystericky řvala a vytrhávala ruku, při jakémkoli pokusu ji za ni vzít, další DVA MĚSÍCE!
To mi přijde skutečně tragické, zvlášť když mám tu zkušenosat, že to tak být nemuselo, že u mě je naprosto v pohodě.
Předchozí