Mojí dceři dělali 6x lumbální punkci během pobytu v nemocnici, proběhlo to v klidu a bez pláče a křiku jen 2x. Nejprve když jeden osvícený a rozumný lékař dovolil, abych ji při tom držela na klíně, sestry ji při tom držely za ruce a nohy, tehdy to proběhlo v klidu a rychle, podruhé když už byla v bezvědomí. Ve všech ostatních případech mě vykázali taky z důvodu, že je to lepší a rychlejší, ve skutečnosti nastal pláč, křik, hrubé násilí, aby ji přitom udrželi a trvalo to déle, pro malou to byl rozhodně traumatizující zážitek. Podle mě jsou to jen výmluvy personálu. Pro dítě je vždy lepší, když je tam rodič, i kdyby to mělo trvat déle. Pokud mi lékař nebo sestra jasně vysvětlí, co se bude dít a co ode mě potřebují, jak mám dítě přidržet apod., tak to se svým vlastním dítětem zvládnu rozhodně líp než kdokoliv z nich, mám to už mnohokrát vyzkoušené.
Snad se najdou i matky, které to nedokážou, tak ty to nejspíš odmítnou a nechají vše na personálu, ale já jsem byla vždy připravena být se svým dítětem a spolupracovat se zdravotníky a jejich snaha mě vykázat nebo znemožnit přístup k dítěti byla jaksi automatická, většinou se mě nikdo neptal a rovnou mě posílali pryč, ke škodě mých dětí jsem většinou ustoupila.