Hele, já jsem přesně ta matka, co při pohledu na krev odpadává, ale ať už šlo u mých dětí o očkování, odběry krve nebo šití tržných ran, vždycky jsem byla s nimi. Vždyť se nemusím dívat doktorům pod ruce, dívám se dítěti do tváře, nebo třeba z okna, ale jsem tam, držím ho za ruku nebo v náručí, mluvím na něj. Myslet si, že dítě bude bolest nebo nepříjemné vyšetření lépe snášet bez citové podpory, mi přijde ...zvláštní.
Předchozí