Přidat názor k článku Když je dítě v nemocnici…

Ahoj, u nás je to úplně stejné jako u tebe s malým. Mám taky chlapečka. Před půl rokem jsme bohužel museli jet do nemocnice šít ručku, jen dva stehy, ale byly potřeba. Na šití nás vykázali na chodbu, v tu chvíli jsem se na ně zlobila a "pobyt" na chodbě i probrečela. Pan doktor si mě pak zavolal a vysvětlil mi, že při některých zákrocích je to tak lepší, že dítě jak vidí mámu, tak se po ni natahuje, protože to co mu dělají je nepříjemné a že já jako máma v takové situaci zůstanu těžko lhostejná a budu ho nějakým způsobem utěšovat, čímž vše zhorším a on se bude natahovat o to vehementněji a tím všem - i sobě - prodlouží čas výkonu. Při šití bych ho těžko udržela na klíně. Hotovo bylo za pár minut. Při převazování si mě sestra ihned zavolala a já viděla malého, jak si nechá ručku zavazovat a přitom mu sestřička ukazuje jak fungují světla, při kterých šili. Byl z toho nadšený. Pak už bylo vše v pohodě, při odchodu i zamával. Na vytahování stehů jsme koupili velké houkací autíčko a tajně ho panu doktorovi podstrčili, aby ho malému předal, čímž zapomněl na vše špatné a dokonce při odchodu hlásil, že "přijdu zase". Z toho, že jsme u šití spolu nebyli žádné trauma nemá, ani se na mě nezlobil, prostě to vzal jako fakt, že mamča u všeho být nesmí. A popravdě já osobně jsem ráda, že jsem to neviděla, nejsem lékař a už vůbec ne zvyklá vidět takové věci, takže ani nevím jak bych reagovala, určitě bych byla minimálně rozrušená, což by prcek vycítil a to není dobře, nedokážu si udržet klid a odstup jako lékaři. A věřím tomu, že právě díky tomu klidu co z nich cítil to proběhlo naprosto v pohodě.
Samozřejmě, že pobyt v nemocnici je něco úplně jiného, tam jsem jednoznačně pro pobyt dítěte s maminkou!!!