Přidat názor k článku Když je dítě v nemocnici…

Josefko ano mě to tenkrát chtěli udělat,nevím jak jinde,ale tady to dělaj.Že nechaj rodiče na chodbě a dělaj primární ošetření.Jako ZS to řekněme chápu,že rodič je v tu chvílu pod tlakem emocí,mohl by jednat nepřiměřeně,plést se.Jako matka tam prostě v tu chvílu chci být a budu.Ale já třeba u sebe na 100% vím,že pokud bude moje dítě(nebo kdokoli blízky)v ohrožení života,nebo prostě mu jen bude zle tak jedu na záložní baterky a prostě funguju bez emocí.Složím se až potom.
Ale jsou prostě rodiče,který začnou dělat scény.Když odbočím,ležela jsem s malým 2 měsíce na JIP,byla jsme u něj většinu dne a noci a přesně jsem poznala když přijela záchranka s děckem,která mamina má chronika a která to zažívá poprvé.A těch maminek co se tam skládali a byli nepoužitelné jsem tam zažila taky hodně.A prostě pro lékaře i sestry je primární ošetřit to dítě.
Já nevím jak to vysvětlit srozumitelněji.Nehledě na to,že to dítě vycítí z mámy strach a je o to nervoznější.Ted opravdu píšu o těch vypjatých situacích(úraz),kdy se jede do špitálu narychlo a dítě je na tom třeba zle.
Nenechat rodiče třeba u náběru krve,přípravy na vyšetření,to by nemělo vůbec existovat.Ale v téhle situaci,jsme ochotná pochopit,že tam třeba rodiče nechtěj.
Když se budem bavit o standartních odděleních,tam by rodiče měli být 24 hodin denně naprosto samozřejmě.Na odděleních tipu JIP a podobně to už je s otázkou,protože to většinou není nafukovací a zas ostatní pacienti maj taky právo na soukromí při vyšetření.A pak se dostane ošetřující personál do sporu,že jedno dítě budou ošetřovat a pokud nebude dostatek soukromí,tak ostatní rodiče budou muset ven.A rozšířit to na možnost pobytu rodičů by znamenalo ubrat počet JIP lůžek,což asi není to nej řešení.
Ale co mě hodně mrzí,je absolutní nedostatek herních specialistů a kontaktních sester.ty by měli být na každém dětském oddělení samozřejmostí.