Přidat názor k článku Když je dítě v nemocnici…

Kili - nesouhlasím!!!! Taky jsem se nechala kdysi odvést, že to bude lepší. Nebylo. Vrhli se na syna jako saně, znehybnili ho a mně bylo zle z toho, že jsem ho nechala samotného. Přitom syn by se zákrokům podrobil, jen potřeboval vysvětlení a trochu času.
Takže teď je synovi 12 let a ne že by při každé injekci hysterčil a řval, ale díky tehdejší zkušenosti si prostě potřebuje tak nějak zvyknout na injekci, na lékařský zákrok. Není možný, aby se na něj sestra vrhla s tím, že mu vezme krev. On potřebuje čas, aby opadl jeho strach a panika z injekce, aby to celé rozumově zpracoval. Takže když je potřeba vzít krev, nikdo se na něj nevrhá, protože to nedovolím, ale jdeme spolu ven na procházku, promluvíme se znovu o důvodech, proč je to nutné, aby si dokázal vyvolat vzpomínku na předchozí zákrok /ne ten děsný/, že to šlo zvládnout, že se nemusí bát. Po nějaké době se zklidní a naprosto v klidu si tu krev nechá odebrat. Jsem přesvědčená, že kdyby nebylo tehdejšího zážitku a přístupu lékařů a sester, byl by dnes klidnější a pohled na injekční stříkačku nebo jehlu by u něj nevyvolával panický záchvat strachu, hrůzy a bezmoci.