Kili, reagovala jsem na toto:
Přítomnost rodiče při výkonu je někdy pro dítko dobrá, někdy ne. Zdravotníci nemají zájem šidit ani Vás, ani Vaše dítě, právě naopak, chtějí to nejvýhodnější a to také radí.
Všichni zdravotníci nejsou školení v jednání s dětmi. Některým vůbec chybí jednání jakékoli. V tom našem případě nechtěli to nejlepší pro moje dítě, protože kdyby chtěli, tak by jednali alespoň tak, jak poté s ním jednali lékaři a sestry na dětském oddělení. Byla jsem v šoku, když jsem slyšela sestru řvát na moje 5ti leté dítě - neřvi, nebo ti tam tu jehlu bodnu třeba 10x. Neslyšela a neviděla jsem ani náznak empatie. Přitom na dětském oddělení musel snést více zákroků a více nezbytné bolesti, jenže tam měli prostě vhodný přístup. Stačilo vysvětlit, pohladit, zklidnit, utěšit. Nikdo mu nemusel vyhrožovat opakovaným bodáním jehel. Ostatně díky postupu prvních zdravotníků jsme řešili další problém krom toho, s kterým jsme tam šli - silný zánět v jedné ruce /kam ho bodala snad 5x, protože nebyla schopná mu nabrat krev/. Kupodivu na dětském se jim to podařilo bez křiku a hned napoprvé.
Killi - rád to jistě neslyšíš, ale bohužel ne všichni zdravotníci dodržují listinu práv pacientů. A těch, kteří ji dodržují do puntíku, je opravdu minimum.