Moje budoucí prvňačka je sice velmi šikovná, ale taky velká bordelářka a "sova". Taky odpoledne už neví, co měla v poledne k obědu. Pokud učitelka nenapíše vzkaz do notýsku, nebudu nic vědět. Zato nás dcera občas překvapí, když dá k dobrému nějakou událost, která se stala před X lety. Jsem asi špatná matka, ale nevím, jak to řešit. Asi to nechám vyhnít jako u těch dvou starších dětí. Hrát ráno pexeso nebo schválně rozbordelit šuplík a úmyslně nasypat do závinu papriku, tak to je snad sci-fi. Jo, možná kdybych byla žena v domácnosti a měla jen to jedno dítko, tak si to ještě představit umím. Ale ukažte mi zaměstnanou matku tří dětí na plný úvazek, která má ráno čas hrát pexeso
. Budu ráda, když udělám svačinu. A nedej bože, abych měla přeházené šuplíky a musela hledat třeba ubrousky nebo lahev na pití.
Ale je pravda, že trochu se toho nového začátku bojím. Nemám strach, že to nepůjde ve škole, ale z toho, abychom byli včas "na značkách". Budeme totiž běhat s dcerou nejen do a ze školy, ale odpoledne i do tělocvičny nebo do hudebky. Potěš nás pánbůh.
U nás příprava žádná není, možná poslední týden před školou koupím budíka a zkusíme "nacvičit" ranní vstávání. Ale já sama jsem "sova" a někdy je to těžké. Buzení na mobilu mám nastavené třeba na 4:30 a klidně vstanu v 6:20 ...
. Nejde to změnit na povel.