Chtěla jsem taky přidat svou trošku do mlýna a podělit se s vámi o své zkušenosti. Jsem sice vdaná jen pár měsíců, ale máme pětiletého syna a žijeme spolu už nějaký ten pátek a jsme si věrní.
U sebe jsem si jistá u manžela si to můžu jen myslet :-D ale o co mi jde...jsem spokojená nic mi ve vztahu nechybí a nemám potřebu manžele podvádět a hledat si někoho jiného, ale co mi opravdu chybí je všechno to poprvé...ten první oční kontakt, první dotek, první polibek...takové ty věci co si člověk pamatuje a co ho dříve rozechvívali, ale teď už jaksi poprvé nebude...své poprvé už jsme si s manželem prožili což je škoda...chtěla bych zase ten pocit toho prvního polibku, byl úplně jiný, než ten stopadesátý...a to je možná to co bych chtěla prožít znovu, ale manžela miluju a kvůli tomu nikoho jiného nechci...ještě že věřím v reinkarnaci...už se těším na další první polibky někdy v dalším životě :-D :-D :-D