Přidat názor k článku Rakovina duše

Dobrý večer.
Slušelo by se asi napsat, jak moc s vámi soucítím a jak moc vám přeji, aby tento stav z vaší duše vymizel.
Ale popravdě, i když to asi bude znít hodně sobecky, nemám na slova útěchy moc sílu. I když samozřejmě, že bych vám přála, aby bylo líp a vy našla aspoň nějaký malý důvod, proč se zase smát. I když, ten důvod, je vlastně vaše holčička a snad vás tady z té vaší beznaděje vyvede.
Mimo tohoto přání, jsem vám chtěla poděkovat za to, že konečně někdo napsal otevřeně pocity člověka, který je stravován myšlenkou na sebevraždu.Prožívám momentálně a už napořád totéž co vy a ani se z toho nemíním nijak dostat. Odešel mi anděl, který mi byl moc blízký a já bez něj nechci a ani nedokážu dál žít.A ani to bez něj vlastně neumím. Byl celým mým životem, mým druhým já.
A když mi bylo opravdu moc nejhůř, můj syn mi řek, že mi vlastně nic není a že lidé kteří o sebevraždě mluví ji nespáchají. Neměla jsem v tu chvíli ani slova, abych mu řekla, že zatím to jediné, co mně tu jakž takž drží s vypětím mých psychických sil, je on a můj druhý syn. A tak vlastně ani není, komu to své trápení říct a léky nepomáhají.
Moc vám děkuji a přeji vám, aby bylo líp.