Přidat názor k článku Příběh o odmítnutí amniocentézy s dobrým koncem

Tak od toho lékaře to bylo dost hnusné.


Jen zase z mého pohledu, nemít žádné dítě, a vědět, že by to bylo možná mé první a poslední, možná bych se rozhodovala bych se jinak, ale nevím.
Takhle mám dva zdravé nadmíru čilé syny, a nepřipadalo by mi fér, že bych se více musela o postižené dítě na úkor těch dvou. Navíc starší je ADHD, tak je to s ním přece jen o trochu složitější.
A hlavně vzhledem k mému zdraví, bych měla opravdu velký strach, že se nedožiju dospělosti postiženého, a to skončí v ústavu.

Jinak mně je to taky jedno, každý ať se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí, neodsuzuju taky žádnou stranu.