Víte, co je mi divné? Proč se mnou marníte čas. Nejsem pro vás zajímavá ani jako objekt studia (zatímco vy jste mi poskytl docela zajímavý a rozmanitý materiál k přemýšlení); jste si nezlomně jistý, že pravdu máte vy, takže diskutovat nemusíte, protože vám osobně diskuse nic nepřinese - ta je určena k tříbení názorů, a ty vaše jsou pevné jako skála; na mé otázky odpovídat nechcete, žádané vysvětlení neposkytnete, chytáte mě sice za slovo, ale vůči sobě to neschvalujete; a musí vám už být jasné, že si od vás poručit nenechám a na váš rozkaz reagovat nepřestanu (to udělám, až sama budu chtít). A přesto se mi takto důkladně věnujete už druhý den. Je to pro mě samozřejmě čest, ale stejně by mě zajímalo, proč to děláte.
Předchozí