Přidat názor k článku Příběh o odmítnutí amniocentézy s dobrým koncem

Je spousta možností, když člověk už jedno dítě náročnější na výchovu nemá, sám není nemocný, takže nemůže pravidelně někam s dítětem s postižením docházet, a hlavně, když nejsou finance, někam s tím dítětem dojíždět.
Sobecké je, mít dítě s postižením, když na něj nemám peníze, sama nejsem zdravá, vím, že se o něj díky tomu nepostarám, jak bych měla a dost možná by kvůli tomu skončilo v ústavu, nebo taky kvůli tomu, že tady za pár let nebudu.
Každý den by mě žralo svědomí, mít dítě, které se o sebe nedokáže postarat, a já doufala, že se mé potíže nezhorší natolik, že se nebudu moct postarat ani o sebe.