Co dodat, než jen vlastní zkušenost. Poprvé jsem se s tímto nešvarem setkala u svého dědečka, který se ovšem neváhal ohradit. Byla jsem malá holka, kolem zuřila normalizace, ale pamatuji si to jako dneska: můj bezmála dvoumetrový dědeček, prvorepublikový elegán hovořící sedmi jazyky, byl mladičkou zdravotní sestřičkou osloven "dědo". Hromovým hlasem ji sepsul, že není její děda a bude oslovován výhradně "pane"! Byla pořádně vykulená. Ale dědeček si pochvaloval, že od té doby ho v nemocnici všichni skutečně oslovují "pane"
Řekla bych, že se to netýká jen starých lidí - jakmile je člověk bezmocný a vydán zdravotníkům napospas, mají tendenci zacházet s ním jako s retardovaným. Ke mně se tak chovali při mém pobytu v nemocnici, i když mám do seniorského věku daleko. A je to spíše zvyk středního zdravotnického personálu, lékaři se obvykle chovají mnohem profesionálněji, i když u nich se zase lze setkat s pověstnou arogancí.