Přidat názor k článku "Age diskriminace" aneb od jakého věku nemá senior mozek...

Mám stejné zkušenosti a to nejen se svou tchýní , které bylo 80 let a je .. normální a na kole hopsá jako mladice, ale i s nemocí své tehdy 12 leté dcery. Měla velké bolesti v podbřišku a na chirurgii nic nenašli, tak nás poslali domů. Bolesti byly pak tak velké, že Darinka už přestala jíst. Vypravila jsem se tedy s ní znova do nemocnice, kde mi na chirurgii bylo znovu řečeno, že jí nic není a že asi simuluje a nechce se jí do školy.Po třetí hned další den, to už měla dcera teplotu jsem si vyslechla něco podobného, jsem jak říká má nejstarší dcera dostala nerva a řekla jsem, že se z ordinace nehnu, dokud nezjistí příčinu dceřiných bolestí. (prosím, nejsem zcela žádné iqe tykve, ale učitelka....)Poslali nás tedy na všechna možná vyšetření i na gyne a tam zjistili prohlídkou konečníkem, že má holčička má 5cm cystu na vaječníku.Na chirurgickém oddělení jí měla být laparoskopicky propíchnuta. Po operaci jsem dcerku navštívila, byla ještě v polospánku a tak jsem se šla zeptat co a jak lékaře na oddělení. Žádný tam nebyl, ale sestra mi velmi ochotně sdělila, ža má dcera přišla o vaječník a jinak je v pohodě. To tornádo, které jsem spustila asi dlouho neměli. Okamžitě jsem chtěla mluvit s lékařem a když mi bylo řečeno, že tam není, letěla jsem na chirirgickou ambulanci, kde jsem po zaklepání vtrhla dovnitř a žádala lékaře o vysvětlení. Ten, když mě viděl, rozpálenou do běla,tak ihned zavolal sestru z oddělení se zprávou o operaci a pak mi vysvětlil co a jak. Žádný vaječník Darince nebrali, což jsem také sestře z oddělení za přítomnosti ihned důrazně zopakovala.Nechápu, jak to mohla vypustit z pusy, když info může podávat jem lékař. Možná, čemuž nevěřím z toho měla nějaký postih. Vrátím se ještě ke tchyni: ta byla hospitalizována ve stejné nemocnici na urologii jen s tím, že jí měli rozbít větší ledvinový kamínek v ledvině.Když jsem jí navštívila poprvé, byla jsem v šoku, plnokrevná optimistická a usměvavá babina byla pryč. Místo ní tam ležela ušlápnutá stařenka, která se bála sestru poprosit o otvírák na konzervy - měli v večeři sardinky v konzervě.A po výše uvedené zkušenosti, jsem jednala. Manžel a jeho bratr mi radili:,,nechod" za doktorem, jak to bude vypadat...já jsem se nedala a druhý den jsem zašla za lékařem, který byl zrovna na oddělení. byl to velmi milý člověk. Mluvili jsme spolu v jeho ordinaci, kde mi vše podrobně vysvětlil, já mu řekla své zkušenosti, a že nenechám tchyni tady umřít, a že budu sledovat, co se s ní děje. Od té chvíle to byla paní ta a ta .... a protože jsme za ní jezdili každý den a vyptávali se co a jak,tak i péče sester byla ukázková. BAička byla v nemocnici na tomto oddělení ještě dvakrát, ale pokaždé už jela bez stresu, že ji tam necháme umřít i sestry se k ní pokaždé chovaly lépe.Nevzdát to, nejsem nejchytřejší, ale musím vědět na co mám nárok a tak budu bojovat i o důstojnost svých nejbližších. Doufám, že o tu moji bude NĚKDO SNAD MÉ DCERY bojovat také.