Taky jsem šla do práce, když synovi byl rok a půl. Ta doba mi bohatě stačila na to, abych zjistila, že nejsem domácí typ a pobyt doma delší než 48h hodin ve mě vyvolával pocit, že být jenom dobrá hospodyňka je pro mě sakra málo uspokojující.
Naštěstí jsem nemusela hledat chůvu, protože se mi s radostí nabídla babička a do práce jsem vždy odcházela s vědomím, že malý má 100% péči.
V současné době chodí malý do školky, já do práce na 7hodin denně ( + 45 minut dojíždím )a takhle mi to naprosto vyhovuje.
Každý den vstáváme v 6:25, posnídáme a do školky odcházíme v klidu v 7:20, já pak v 7:39 na autobus a žádnou honičku nemám. Je ale fakt, že s jedním dítětem se to takto dá zvládat úplně v pohodě.