Nejsem si jista s tou pýchou dítěte. Jsem typický normalizační produkt, takže od dvou let v jeslích a matka v zaměstnání a že by mne to naplňovalo nějakou pýchou ...
Ano, obdivuji matku, jak dokázala vedle práce denně do 18hod. zvládnout domácnost tak, že jsme měli veškerý servis a vše v pořádku, ale ... milovala jsem předevšám svou babičku, která mne vodila do kroužků, povídala si se mnou, ošetřovala mne při nemocech a měla na mne zkrátka čas. Byla ženou v domácnosti, která z dnešního pohledu vlastně nic světoborného nedokázala, ale pro mne byla anděl, nejdůležitější a nejbližší člověk na světě. To je má subjektivní zkušenost s vnímáním dětí.