Nevím, proč hned `odsuzuju` a `leží mi v žaludku` :) Hodně často se právě tady na rodině objeví diskuze typu `nikam nemůžu, jsem doma s dětma, malý město, manžel celý den v práci nebo žádný, žádný hlídací babičky, žádný kamarádky, žádný jesle,` atd atd a rozhodně tyhle ženy neodsuzuju ani mi neleží v žaludku, jenom mi jich je opravdu líto a myslím si, že chyba je v systému, který neumožňuje snadný přístup k práci na částečný úvazek, ani to odbíhání ke kojení v práci, ani jesle pro děti od šesti měsíců, čímž by se vyřešil problém žen, které pracovat chtějí nebo musí (třeba nemají partnera nebo by profesionálně zaostaly v profesi). Mimochodem moje sestřenice se po šesti letech mateřské dovolené totálně odepsala, rozpadlo se jí manželství (manžel celý den v práci, ona sama doma, žádný jesle atd) a momentálně je na pracáku, prý `překvalifikovaná` - normální inteligentní, vysokoškolsky vzdělaná žena, do první mateřský měla perspektivní práci - a bohužel v týhle situaci určitě není sama.
Na druhé straně absolutně nic nemám proti ženám, které jsou doma s dětmi šťastné x let, manžel je uživí, takže žádný problém a ideální řešení pro ně. Tohle je teď vlastně můj příklad, jsem s manželem v zahraničí na čtyři roky a pracovat budu leda jako dobrovolnice a vůbec mi to dřepění v kanceláři nebude chybět, ani to půldenní. Jenom jsem začla studovat psychologii, abych měla nějakou činnost a mohla za ty 4 roky zpátky v Evropě třeba začít pracovat jako psycholožka a nemusela zpátky do kanceláře.
Předchozí