Přidat názor k článku Máma na půl úvazku

Micko, Víte ona to vždycky nemusí být jen naše volba. Neznáte z okolí nikoho, kdo má jedno, dvě, tři děti, aniž by se snažil? První chlapeček byl napoprvé a druhý se "tak něják povedl" ani jsme nevěděli jak. Já nechci, aby to tu vyznělo, že si stěžuji. Ne, jsem spokojená, že mám dva krásné zdravé kluky. Nikdo mi ale nevymluví, že je lepší, třeba se i na ty tři čtyři roky zapřít a potlačit své ego a "chutě" (jestli chápete, jak to myslím) a být s dětmi, i když Vám lezou často krkem. Jak tu psal někdo nademnou. Nikdy se tyhle roky už nevrátí. A ano, chci si strašně odpočinout, ale odpočinek třeba může být i to, že jsem začala studovat další vysokou školu a jeden den v měsíci "valím" do školy a nemusím poslouchat dětské štěbetání. Nebo jednou týdně mi chodí lektorka na angličtinu. To mi přece také zvyšuje kvalifikaci.

Je celkem jedno, jestli maminka v článku jde do práce, když chce. Pamatuji se, že s prvním jsem o tom také dost přemýšlela (a to byl opravdu problémový). O toto mi nešlo, reagovala jsem opravdu jen a jen na větu od Cairy "Mámi, které ulopocené sedí a čumí na net, a pak klábosí v parku na lavičce také nejedou na 100%". Myslím si totiž, že většina z nich jede na víc než 100% už jen proto, že se DOČASNĚ zřekly "svých životů" a jsou pořád v tom dětském blázinci. To se ale těžko vysvětluje, pokud máte jen jednoho prcka. Jak říká můj manžel: Víc dětí je manažerské cvičení.
A opravdu mě uráží házet všechny maminy na mateřské do jednoho ulopoceného pytle s tupým výrazem na tváři. V mém okolí je takových mamin minimum.