Nejprve bych podotkla, že nechápu, proč má na ty všechny ranní věci tak málo času a honí se, když vstává AŽ v 7:00, ale to očividně stejně není předmětem tohoto článku....Tak samozřejmě je dobré, že je pisatelka šťastná, to má jistě nesmírně dobrý vliv na její dítě, ale že přenechá tak malé dítě cizímu člověku, když k tomu nemá finanční nucení, může u jejího potomka třeba způsobit, že on bude celý jeho příští život nešťastný, protože máma se na něj v jeho nejdůležitější fázi formování se jeho osobnosti prostě vybodla, aby byla "šťastná". Pokud by dítě trávilo svůj čas v tomto věku se svou babičkou či jiným rodinným příslušníkem, měla bych pro její potřebu "být šťastná v práci" více porozumnění. Nicméně svěřovat ho jinam je už negativní přesah věci a myslím, že pokud člověk není v životní tísni a nemusí například živit dítě sám (samoživitel) není toto vůbec nuté dítěti činit. Pisatelka pravděpodobně postrádá do určité míry vrozený mateřský instinkt, když je jí přednější pocit štěstí z práce, před celoživotním štěstím jejího vlastního dítěte. Dále, co asi postrádá je nějaký koníček, hobby a jiné zábavy, kterým by se na mateřské věnovala a které jí by jí dělaly šťastnou aniž by při tom pohodila dítě cizím lidem a poskytnout tím svému dítku dobrý základ do života. Toto je psycholgy podloženo. Prvních 3 - 5 let života dítěte mají vliv na celý jeho další život.
To, že bude tři roky na mateřské a poskytne svému dítěti to základní, je minimum, které jako matka "musí" učinit a pokud jí to dělá potíže raději ať o dalším dítěti neuvažuje. Já chápu, že matkám je na mateřské dost ouvej. Sama jí jsem. Jsou často samy a postrádají ocenění od společnosti (a některé často bohužel i od vlastních partnerů)za svou záslužnou činnost. Naše republika nedokáže našim matkám poskytnout ani něco tak samozřejmého a jednoduchého jako je částečný úvazek. Mylím, že uzmout si 3 roky svého života pro jiný život je to nejmenší, i když to stojí mnoho sil a proto jesli toto nedokážete, nemějte děti, nepředáte jim nic dobrého....
Předchozí