Gwenndo, podle sebe soudím tebe...já byla typické dítě 70.let minulého století, kdy odložit dítě do jeslí a "hurá zpátky do procesu" bylo normální už po pár měsících či dokonce týdnech mateřské. Jsem odchovanec jeslí, školek, školní družiny, letních táborů a zimních lyžařských výcviků. Oba rodiče makali, aby ty tři děti safra uživili (třeba maso jsme moc často neměli
). Vstávali jsme v 6, aby nás máma s tátou stíhali rozvézt po jeslích a školkách a pak jeli do práce, odpolko nás vyzvedli oni nebo babičky a tak to jelo každý den.
Přesto své rodiče miluji, snažím se jim všemožně pomáhat a oplácet to, co pro mě udělali. Myslím, že mě vychovali dobře, nemám žádné psychické frustrace či deprivace. Vzpomínky na dětství mám nádherné a je v nich máma i táta v mnoha podobách a situacích, vzpomínky na hry, na výlety, na čtení pohádek... A vidíš, přece jsem byla už v jednom roce v jeslích...
Takže podle toho jednám i já