Rozhodli jsme se letos už žádné hračky dětem nekupovat. Mají jich plné krabice, nehrají si s nimi a neváží si jich. Loni chtěli autodráhu, dostali ji, po 14 dnech hraní skončila v krabici. Autíčko na dálkové ovládání je přestalo bavit jen co se poprvé vybily baterky. Když k nim přijdou na návštěvu jiné děti, akorát všechno vyhází z krabic, ale stejně si s tím nehrajou, jen potom nadávají, že to musí uklízet. Neutále sbírám po bytě roztahané Lego, puzzle, spoustu toho poztráceli, takže už to nikdy nedáme dohromady. Když si hrají, hrají si s obyčejnými věcmi - po dvoře tahají různé kyblíky, kladívka, hřebíky, lopatky, míče. V létě lítají po vsi, jezdí na kole a tak. V zimě lítají po vsi, jezdí na saních. Na hračky si většinou ani nevzpomenou. Zjistila jsem, že čím dražší hračka, tím méně si s ní hrajou. Ozkouší všechny funkce a skončí v lepším případě v krabici, v tom horším se jí podívají na zoubek šroubovákem aby zjistili, jak funguje. Letos k vánocům kupujeme pouze knížky a sportovní potřeby. Hračky jen pro nejmenšího 1,5 leťáka - i když i ten si nejradši hraje s PET flaškou nebo pokličkama.
Předchozí