Podle mě kluci v sobě přirozenou agresivitu mají a nedá se s tím nic dělat. Naopak si myslím, že je dobré je s tím naučit pracovat. Starší, pětiletý syn, se naučil imaginárně střílet ve školce, nedávno mu navíc manžel ukázal hru Mafia na počítači, z čehož jsem úplně nadšená nebyla, ale on tam naštěstí převážně jen jezdí autem
Bylo by hezké, kdyby si děti hrály jen mírumilovně, ale ony při svých hrách potřebují kopírovat svět dospělých, protože právě hrou se učí žít v reálném světě. Takže až budou na světě všichni lidé hodní, nikdo nebude nikomu ubližovat, pak ani děti nebudou mít zájem o zbraně. Ale dokud vím, že mé dítě může jednou někdo přepadnout, zbít, že může nastat válečný konflikt, připadá mi nesmyslné bojové hry a hračky zakazovat. Naopak, byla bych docela ráda, kdyby se naučily nějaký bojový sport
.
Navíc máme s manželem ke zbraním oba kladný vztah (já tedy nemusím střelné zbraně a válečnou techniku, ale šerm a lukostřelba se mi líbí), manžel pracuje v oboru historických zbraní, takže v našem případě zakazovat zbraně - hračky by bylo velmi pošetilé
. Pravda ovšem je, že loni zakoupené dřevěné meče skončily nedávno mimo dosah dětí na skříni, protože s nimi začali zkoušet šermovat proti sobě. Budou tam čekat, dokud manžel nevyrobí pro kluky nějaké ochranné oblečky
. Ale dobře se hodí k lovení autíček a Lega zpod gauče
.