Přidat názor k článku Pěstouni: Na objetí si musím počkat

Hanka 75 - ale já se taky nechci hádat, mně jen vždycky nadzvedne, když napíšu o traumatu a deprivaci dítěte, které je bez matky déle než 5-7 dní (což je mj. taky Matějček - přednášky na FF UK v 70. letech) a naprosto nepochopitelně zareaguje x lidí, že jejich děti nebo oni sami byli týden či déle v porodnici- nemocnici, děti se nosily jen na kojení, mohly se navštěvovat jen 1x denně či 1x za dva dny a já absolutně nechápu, proč to píšou, když o socialistickém porodnictví či nemožnosti rooming-in vůbec nebyla řeč.

To je jako napsat třeba o tom, jak je škodlivé předávkování vitamínem D a x lidí mi napíše, že oni ho museli užívat nebo ho dávali svým dětem a taky je to nezabilo...

No a s těmi válečnými a jinak trpícími dětmi jsem doposud nepochopila, nač konkrétně se ptáš, takže jsem jen chtěla upřesnění, nic ve zlém

Mně jenom připadá, že se nejak snažíš z někoho vydolovat informaci, že existují případy, kdy těžké dětství člověka nijak nepoznamená, protože pořád argumentuješ v tomto smyslu, ale možná to jen blbě chápu - též nic ve zlém

Ale proti čemu se tedy ohradit musím - když má máma 15 vlastních dětí, NENÍ TO TOTÉŽ jak SOS VESNIČKA ČI DĚCÁK. TO JE VSKUTKU VELMI ORIGINÁLNÍ ÚVAHA