Ukázat dětem, jak se hrát, je sice výborný nápad, ale funguje různě, protože každé děcko je z jiného těsta. Kamarádčina teď čtyřletá dcera, i její předešlé tři děti, na toto "zabíraly". Ale např. mého kluka do nástupu do školky nebavilo, když mu ukazuji, jak se staví Lego, komíny z kostek, o malování ani nemluvě, přesto jsem to vše dělala. Ale on měl spíš zájem, jak mě podlést, kam vylést, co za komín shodit .... Zajímalo ho jenom, když mu čtu knížku, zpívám, když jdeme ven. Až ve 3 letech sám dozrál k tomu, jak se pohrát, a pak už jsem mu nic ukazovat nemusela - letadla, zbraně a jiná vojenská technika mě netáhla.
Ovšem často jsem se dívala, jak si sám hraje, a mluvila s ním o tom, co právě dělá apod. Měl oblíbené pouze jedny velké puzzle, a to proto, že tam byli jeho oblíbení pohádkoví hrdinové. To jediné jsme spolu dávali dohromady.