Přidat názor k článku Taky vám utíká?

Knížku jsem nečetla. Bydlíme ve velkoměstě, syn prostě byl zdrahací, doteďka se o našem Jiříkovi vyprávějí legendy, kdy jsme se sešli s kamarádkama na pizzu, sedělo se na zahrádce, před pizzerii krásné dětské hřiště - všech cca 8 kamarádek sedělo, pojídalo pizzu a povídalo si, jejich děti na písečku stavěli bábovičky a já jediná prakticky lítala za synem - zkoušela jsme vše, dělat že ho nevidím, naplácat, vysvětlit, po dobrém, po zlém - nic. Jen já absolutně na dně. Začali jsme chodit do lesa, kde jsem prakticky nechala syna zdrhat, neutíkala jsem za ním, jen jsem ho na půl oka pozorovala. Syn se hodně zklidnil.