Přidat názor k článku Příběh o odmítnutí amniocentézy s dobrým koncem

"Kdysi dávno při pročítání informací na internetu o amniocentéze a následném čtení diskusí jsem se dozvěděla, že jedna maminka měla riziko Downova syndromu u svého dítěte 3:1. Při takovém riziku bych šla na amniocentézu i já. Přiznávám. Spát by mi to nedalo. Hranice je u mě zhruba 10:1. Od vyššího výsledku bych už možná nešla, ale kdo ví? Tuto situaci jsem nezažila, nemůžu soudit"

tenhle postoj autorky nechápu a připadá mi, že si protiřečí. Tvrdí, že by si ditě s Downem stejně nechala a že nechápe postoj maminek, které by to neudělaly, ale jakmile by bylo riziko 3:1, tak by najednou na amnio šla? Proč??? Když to pro ní nemá význam? jestliže bych byla rozhodnutá si dítě nechat, tak mě nebude zajímat ani kdyby to vyšlo 1:1, nebo snad ne? Jo a nějaký kecy, že se dítě narodí předčasně a pak se vina svalí na amnio, které proběhlo kdo ví kolik týdnů před tím - z toho teda taky kvetu. Předčasný porod např. dejme tomu třeba v tom 7. měsíci nemá s amnio, která se provádí někdy ve 4. měsíci nic společného. Po 3 měsících od amniocentézy nemůžete svádět předčasný porod právě na amniocentézu.