Přidat názor k článku Mateřská vina aneb Co všechno jsem chtěla dělat jinak

a u prvního syna mi to ještě ke všemu dost vycházelo. Všichni mě obdivovali, jaký je syn šikulka, byl opravdu hodné, poslušné dítko, uměl si hrát sám, uklízel po sobě hračky, zkrátka na dětském hřišti jsme do jeho 2 let byli za hvězdy. Pak přišlo mimi, já byla utahanější a utahanější, povolovala a když se narodilo 3.mimi, s mými výchovnými předsevzetími byl ámen. Ven už se všemi třemi nevycházím, protože už bych je v životě nesehnala dohromady, na nákup vyrážíme pouze hromadně s manželem. O příkladné stravě nemůže být ani řeč. Řídíme se heslem: kdo zaváhá, nežere. Jediné, co u nás je stále, je veselo.Co chtít víc? Zdravé a veselé děti.