Možná, kdyby jste byla v mé kůži, viděla byste to jinak. Neumím si představit, projít znovu, hodinu po hodině vším, co mám za sebou. Jitřit vzpomínky, které mi moji dcerku nevrátí. Nevrátí mi ji vůbec nic na světě a myslím, že v nemocnici to určitě nepřešli jen tak, tato událost byla ojedinělá a jistě to potom řešili.
Co tím získáte? Třeba se oni sami ponaučili, já nevím, těžko nad tím přemýšlet. Teď je čas dívat se dopředu, protože to jediné mi pomůže ŽÍT. Tereza
Předchozí