Přidat názor k článku Prázdné dlaně

Také mám za sebou smutnou zkušenost,kdy mi tragicky odešel manžel.Zůstala jsem sama se 4měsíčním synem.po roce jsem si našla přítele,fungovalo to 7 let do doby,než jsem se dozvěděla,že má jinou,ale bohužel nenašel odvahu mi to říct.Dozvěděla jsem se to náhodou od kamarádky,která už se nemohla dívat na to,jak mu dělám vola.Tu noc jsem prožívala stejnou bolest v srdci jako při té tragické noci bez manžela.Připadá mi,že prima chlapi umírají a zůstává jen hrstka srdnatých férových mužů se smyslem pro rodinu,se vzájemnou úctou a upřímnosti,kteří už jsou většinou zadaní.Takže jsem opět na startu,s 8 letým hyperaktivním klukem,fenou,andulákem a bolavou duší.Ale musím jít dál,nevzdám to,oni mě potřebují.Ale večer,když sedím sama v křesle je mi hodně smutno,kéž už to přebolí,i vám všem,co jste zažili podobnou bolest posílám povzbuzení.Opatrujte se a myslete pozitivně,na každém dnu se dá něco malého najít!