Přidat názor k článku Prázdné dlaně

Vím,že kdyby se to stalo teď,tak bych toho doktora hnala před soud.Jenže v té době,jsem měla jen myšlenky,jak dceři co nejvíce pomoci.A díky tomu,že v nemocnici jsme byly častěji než doma mě v té době ta myšlenka napadla jen jednou.A to už jsem věděla,že ta zprává o porodu je podvrh.Problém je teď v tom,že dcera pro posudkového lékaře není dost postižená na to,aby jí uznaly alespoň první stupeň postižení a tak nemá nárok ani na korunu.Od nového roku nám vzali i ten sociální příplatek.Dcera do běžné školy nemůže chodit protože nestačí tempu a skončila by ve zvláštní.Jenže to není dítě ani pro zvláštní školu,protože jiné předměty jí docela jdou.A určitě víte jaké složení je ve zvláštních školách.A tak jsme první třídu úspěšně absolvovaly jako domácí vzdělávání-dcera je řádně zapsaná v kmenové škole.Druhou třídu prozatím učíme též doma.Značně nám ale klesají finance a naše úspory už jsou na nule.Tak nevím,jak to bude dál.Snažím se něco doma přividělat,ale při učení dcery a péči o ní je to na úkor toho,že spím jen tři hodiny denně.Budu se snažit učit dceru co nejdéle to půjde.Kdyby se podařilo dát to k soudu,mohla mít dcera přiznané odškodné a měla bych pro ni i na speciální pomůcky,které potřebuje.Snažím se je pro ni i vyrábět.Speciální pomůcky jsou neskonale drahé.Jenže pro nás je soud nemožný.S právníkem jsme to už probrali.Jeden z mála,který od nás za poradu nic nechtěl,i když patří mezi ty dobré a dražší.Prostě pro dceru jsme tu jen my a její sourozenci.