Při čtení článku mi vhrkly slzy do očí, nedovedu si představit, že bych tohle mohla zažít, posílám Terezce hodně síly. Samotnou mě taky překvapila taková aktivita okolo koní během těhotenství.
Já sama jezdila na koních od 10-ti let, od 20-ti jsem začala u koní pracovat, trávila jsem denně cca 3 hodiny v sedle a musím říct, že jsem si sebou byla na koni hodně jistá. Přesto když jsem zjistila, že jsem těhotná, jezdit jsem přestala, přestože jsem si vždycky myslela, že až to jednou přijde, do třech měsíců budu v pohodě jezdit. Takže jsem pokračovala jen lonžováním a poledním krmením. S tím jsem skončila někdy na začátku pátého měsíce, kdy mi začalo růst bříško. Osobně si myslím, že koně jsou úžasná zvířata, ale stát se může cokoliv a i ten nejhodněší kůň se může leknout a nechtěně vás přimáčknout, stejně tak při ježdění, atd.
Žabátko to určitě nemyslela špatně, nechtěla moralizovat, prostě jak jí to napadlo, tak to napsala