Přidat názor k článku Prázdné dlaně

Musím s tím souhlasit. Procházíme si něčím podobným. Na konci října v 38. t.t. jsme přišli o holčičku a taky máme 5,5 letého chlapečka. Nejhorší na celé situaci opravdu asi je to ticho kolem, kdy najednou nikdo nezavolá a nevystaví se riziku, že nezvednu telefon nebo že nebude se mnou příjemný pokec. Je pravda, že má první reakce byla nevolejte, nepište, ale nečekala jsem, že okolí to vezme tak, že už opravdu nezavolá a nenapíše a čeká až se ozvu... Člověk se pak najednou cítí tak nějak podruhé opuštěn. Přeji vám, abyste vždy měla někoho po ruce u koho se můžete vyplakat a popovídat si o tom. A.