Přidat názor k článku Ze Slovenska až na konec světa I

souhlasím. Podobný (ale ne tak těžký) život měla i moje tchýně.Je mi smutno vždycky, když mi vypravuje, jak byla nejmladším dítětem, takže mohla mít hračky na hraní a nejoblíbenější byla panenka z polínka, které její maminka jednou za týden upekla hlavičku z chleba. a moje tchýně si z té hlavičky každý den kousek ujedla, když měla hlad...... protože tak žily všechny její kámošky, nepřipadalo jí to nijak divný romantiku v tom ale nevidí žádnou (já taky ne), spíš, že život se musí nějak žít......