Přidat názor k článku Ze Slovenska až na konec světa I

Clanek je pekny, predstavuje urcite nezastupitelne vzpominky v rodinnem archivu. Nicmene, jak tu myslim psala millie, z te driny mi jde az mraz po zadech. Moje babicka pochazela z Vysociny a mezi jeji posledni slova patrilo "my jsme se v zivite tak strasne nadreli". Myslim, ze si to dnes nedovede nikdo ani predstavit. Od raneho detstvi pracovali na polich, chodili prodavat houby desitky kilometru daleko, o vecerech pletli site atp. Navic moje babicka slouzila u selky, ktera byla "pekne nenazrany previt", takze moje babicka nemela stesti ani na tenhle kousek romantiky. Co me jeste dnes vhani slzy do oci je, kdyz jsem babicku videla latat kapesniky, myt se do konce zivota v umyvadylku (protoze stryc koupelnu zahazel harampadim) a nevyhodit ani kurku chleba. Neni to ale slza nostalgie, nybrz prevelike litosti - ale ani litost neni na miste, proste zivot byl takovyhle.