Přidat názor k článku Sexuální symbol, nebo “mlíkárna”?

Tyjo, jak to tak čtu, to jsem asi exot, protože ač bydlím v Praze, nikdy jsem s kojením na veřejnosti neměla problém. A ani si zpětně nevybavuju nějakou zápornou reakci okolí, a to že jsem kojila klidně na lavičce v obchodním centru, v parku...kde bylo potřeba.
Nijak jsem se tedy nevystavovala, ale abych přes dítě házela plenu, to taky ne. Prostě jsem zvedla tričko a bylo...

I moje rodina je v tomhle zřejmě osvícená, klíďo jsem kojila v obýváku u našich, před babičkou, dědou, strejdou... vůbec mě nenapadlo, že bych to měla nějak řešit.
Fakt ale je, že moje švagrová synovce a i pak neteř odcházela nakojit do soukromí - ona měla ale obrovský prsa, tak chápu, že jí to nemuselo být příjemné. Já ty moje dvoječky-troječky neřešila.

Je tedy pravda, že před těmi cca 5,5 lety to bylo možná o něčem jiném - nebo jsem to tak vnímala. Nepřišlo mi, že by se to nějak řešilo, nebo jsem se k takovým diskuzím nedostala. Prostě se preferovalo kojení a v podstatě zavrhovalo UM. Takže já jsem byla pyšná, že mám dítě a že ho kojím. Syna jsem kojila do 2 let (na UM jsme přecházeli těžko, přetěžko).

Na veřejnosti jsem synka kojit nechtěla po jeho cca 1,5 roce - ne ale kvůli okolí. Přišlo mi už divné, aby mi takhle velké dítě lezlo pod tričko, on mě navíc u toho kojení tak jako "ošmatával" a dělal blbiny, a to mi nebylo moc příjemné. Kojili jsme do 2 let, pak už jen ráno a večer...a přes noc....
Přes den jsem se hlavně snažila dostat do něj nějaké normální jídlo. Potřebovala jsem, aby se jeho výživa skládala i z něčeho jiného, než mléka, páč jak je nežravec, klíďo by byl jen na MM a pár kukuřičných křupkách...