Xantipo, děti, které jsem hlídala já, měly neustále rýmu. A to takovou, že to neznám ani od své usoplené dcery. Takže ono to asi zas tak dobré nebude. Ale o případu, kdy dítě skončilo i v nemocnici, čtu díky Tobě prvně
A s tím,že se tam vychovává drsněji, přijde mi, že právě naopak. Oproti spoustě českých matek angličanky své děti vnímají, dávají jim prostor, nikdo jim nestojí za zadkem "tohle uděláš a hotovo" - viz třeba diskuze, kdy 1,5 roků kluk je líný, nechce jíst sám a pod. Tohle jsem tam fakt nezažila. Dítě tam má podle mě více volnosti, nikdo ho neokřikuje, když v obchodě mluví nahlas, ostatní se nedívají po takovém to dítěti zamračeně, je to pro ně normální, když dítě něco vyvede, rodič maximálně napomene, vysvětlí a prodavačka s úsměvem přiskočí a uklidí (jsem si připadala, že dělám nějaký společenský přestupek, když jsem to začala urovnávat zpátky do regálu).
Tady se po dětech jen řve, všechno musí umět hned, nesmí se projevovat, mluvit...
Viz včera na zastávce, asi pětileté dítě si samo pro sebe povídalo,jestli už bus jede nebo ne. Mluvilo tak normálně, že by mě nenapadlo, že něco může být špatně. Pro matku bylo, protože ho napomínala, at se uklidní. Několikrát