Jak se vychovává v Anglii

Už v maminčině bříšku je anglickému miminku dána určitá míra prostoru, aby se o sebe “postaralo“ samo. Nikdo ho příliš nepozoruje a ani do něj odnikud nešťouchá. I později, jak v rodinách, tak institucích je na děti vyvíjen daleko větší tlak, co se týče jejich samostatnosti. Česká matka si ve srovnání s anglickou připadá jako příliš „měkká“. Mluvím z vlastní zkušenosti - v Anglii vychovávám dva syny.

Poté, co svému obvodnímu lékaři maminky rozechvěle oznámí svoji radostnou novinu, dozvědí se, že se mají vrátit až přibližně v 11. týdnu těhotenství, kdy s nimi porodní asistentka vše probere a založí těhotenskou kartu. Ultrazvuky jsou během těhotenství prováděny pouze dva, přibližně ve 13. a 21. týdnu. Miminko má tedy v bříšku docela pré...

Mateřská? Maximálně jeden rok

Většina anglických rodičů nachystá svému miminku oddělený pokojíček už ke konci těhotenství a předpokládá, že se tam človíček přestěhuje někdy kolem 6. měsíce života. Speciálně vyškolené zdravotní sestry (tzv. health visitors), které mají děťátko v jeho prvních letech života na starost, potom novopečené rodiče nabádají, jak se o miminko správně starat, krmit ho a většinou se je snaží přesvědčit o tom, jak už by v roce mělo prospat celou noc a rozhodně by nemělo v noci nic pořádat. Mně se to ani u jednoho z mých anglicko-českých potomků nezdařilo. Mé anglické přítelkyně byly v tomto ohledu o něco úspěšnější, z čehož usuzuji, že jsou o něco menší měkkoty než já a další české a slovenské maminky v mém okolí.

Kojení je v Anglii široce propagované a myslím, že velká většina anglických maminek se o něj alespoň pokusí. Za přiměřenou dobu kojení se považuje 6 měsíců až rok, což souvisí také s délkou mateřské dovolené, která se anglické mamince dostane. Placená mateřská dovolená trvá oficiálně devět měsíců, po jejichž skončení má maminka ještě právo na tři měsíce neplaceného volna, kdy jí zaměstnavatel drží místo. V tomto ohledu jsou tři až čtyři roky hájení českých maminek opravdu záviděníhodné. Anglické maminky se tedy často po devíti až dvanácti měsících strávenými s miminkem vracejí do práce. Výhodou je, že angličtí zaměstnavatelé jsou přece jen o něco více nakloněni práci na částečný úvazek, a tak se typická maminka v mém okolí vrací do práce na dva a půl až tři dny v týdnu. Mnoho z nich přísahá, že si chodí do práce odpočinout.

Jesle drahé, řešení je au pair

Při rozhodování, zda se vrátit, či nevrátit do práce, hraje poměrně velkou roli stránka finanční. Cena jesliček, ve kterých se většina miminek v době, kdy je maminka v práci, ocitne, se totiž pohybuje kolem padesáti liber na den a výše, a pro mnoho maminek se tedy zpočátku návrat do práce nevyplatí. Nepříjemné v tomto ohledu je, že pokud se rozhodnete se po prvním dítěti do práce nevrátit, nemáte u druhého dítěte nárok na žádnou podporu v mateřství ani rodičovský příspěvek a veškerá starost o zabezpečení rodiny tedy padá na bedra tatínka (podotýkám, že zde se jedná o situaci, kdy jsou rodiče sezdáni). Je pravdou, že je v Anglii častější, aby se o dítě v nepřítomnosti rodičů starala paní na hlídání, či dokonce au pair. Velká Británie je země velice rozsáhlá a Britové se více stěhují za prací. Z tohoto důvodu není až tak obvyklé, aby část péče o dítě zastávali prarodiče. Ne, že by nechtěli, ale bydlí často více než několik hodin cesty. Cena jesliček je paradoxně vyšší než si platit au-pair a plná pracovní doba znamená často pracovat od devíti do půl šesté, což není pro pracující maminku nijak ideální. Tato skutečnost ale rozhodně neznamená, že by měla každá druhá anglická rodina doma au pair.

Anglické matky učí děti fair play

Ve výchově svého dítěte kladou angličtí rodiče velký důraz na každodenní zdvořilost a určitou fair play. Slovo „share“ (podělit se) je jedno z prvních slůvek, které se anglické dítě ve svém životě naučí. Maminky na dětských skupinkách pečlivě dohlížejí na to, aby se děti o hračky střídaly, na hřišti aby se u klouzačky nepředbíhaly. Místo na houpačce se vždy po chvilce uvolňuje dalšímu čekajícímu dítku. Velice se také dbá na to, aby se i malé dítě za své prohřešky vůči vrstevníkům omluvilo. U starších dětí rodiče podle vzoru televizního pořadu Supernanny často uplatňují tzv. zlobivý schůdek (naughty step), kam si děti chodí sednout, aby se nad sebou zamyslely, pokud udělají něco špatného. Jedním z aspektů anglické výchovy, který je pro většinu českých maminek naprostým šokem, je lehkost s jakou chodí anglické děti oblékány. Není vůbec výjimkou vidět v prosinci při teplotách kolem bodu mrazu v golfkách přikurtované nemluvně bez čepičky, s rozevlátou bundičkou, promodralými rtíky a od mrazu červenými prstíky, přehozené flísovou dečkou, která ve větru plandá za kočárkem. Doma se děti i v zimních měsících prohánějí vesele bosky po studených podlahách, už vůbec nemluvě o tom, že na základní škole cvičí děti v tělocvičně naboso. Umíte si tedy asi představit, že když se v zimních měsících objevím někde se svým 18měsíčním synem navlečeným v punčocháčích (ty jsou v Anglii vyhrazeny jen holčičkám), připravím tím anglickým maminkám šok zase já.

Zařízení školek je sparťanské

Zmínka o tělocvičně mě přivádí na téma anglických školek. Jeden z druhů školek totiž funguje právě v tělocvičně. Zjednodušeně řečeno, existují v Anglii dva typy školek. Soukromé školko-jesličky, které fungují od rána do večera a přijímají děti už od několika měsíců věku. U miminek je poměr učitelek na děti jedna ku dvěma, takže je pochopitelné, že jejich cena je poměrně vysoká. Další typem jsou školky, které přijímají děti od dvou let a fungují trochu jako seznámení se školou (to jsou ty v tělocvičně). Děti je navštěvují většinou pouze na tři hodiny denně a to buď ráno (typicky od 9.30 do 12.30), nebo odpoledne (od 12.30 do 15.00). Od tří let mají děti v Anglii nárok na 15 hodin týdně školky zdarma. Tento nárok mohou uplatnit v obou typech zařízení.

Dětem je ve školce ponechána poměrně velká míra volnosti. Zákonem je ustanoveno, že do pěti let věku smí výuka probíhat pouze formou hry a školka je uspořádána tak, aby dítě mohlo volně pobíhat a vybírat si střídavě mezi činnostmi, které ho zaujmou. Většinou je přítomen výtvarný koutek s barvami, lepidlem, nůžkami a haldou obalů od potravin, ze kterých děti vyrábí pověstné roboty a rakety, koutek pro fyzickou aktivitu, kuchyňka, stavebnice, dopravní koberec etc. Samozřejmě jsou k dispozici i auta, panenky a další hračky, v porovnání s českou školkou, je zde ale klasických hraček méně. Velký důraz je kladen na tvořivost a rozvoj představivosti. Často mají děti také volný přístup na zahrádku, kde se i v dešti a zimních měsících prohánějí na odrážedlech a vesele si máčí ruce v pískovištích s vodní nádržkou. Z celkového pohledu působí typická anglická školka poněkud sparťansky, je často ušmudlanější (málo ve které se děti přezouvají) a materiálně hůře vybavená než školka česká. Moje dítě je v ní ale i přes mé předsudky týkající se čistoty a materiální vybavenosti šťastné. Myslím, že velkým pozitivem je, že zde děti ani jejich výkony nikdo příliš nesrovnává, ale podporuje je, aby se vyvíjely svým tempem.

Největší klad? Děti se navzájem neporovnávají

Povinná školní docházka sice začíná v pěti letech, ale většina anglických dětí nastoupí už ve čtyřech letech do tzv. reception class - přípravek, které jsou součástí základní školy a vyučování zde trvá každý den přibližně od devíti do tří hodin. Neděste se, škola je tu v tomto věku opravdu spíše hrou a děti se učí písmenka tak, že na koberci před tabulí syčí a svíjejí se jako hadi (sss for snake). Angličané na rozdíl od nás netrpí tak velkým sklonem k perfekcionismu a, i když své děti posílají téměř ještě v batolecím věku do školy, neočekávají od nich dokonalé výkony. Děti se nemusí stresovat tím, že se jim písmenka v sešitě naklánějí a jedno je větší než druhé - i v takovém sešitě je totiž na konci stránky pochvala. České mamince může anglická výchova připadat v porovnání s českou o něco “drsnější“. Děťátko je už od mala vystavováno nepřízni počasí, poměrně brzy se ocitá v oddělené ložnici a ve čtyřech letech šup s ním do školy... Na druhou stranu je na průměrné anglické dítě kladen daleko menší tlak, aby vše, co dělá, dělalo dokonale. Má tak možná o to větší šanci stát se v dospělosti sebevědomým člověkem.