Přidat názor k článku Ze Slovenska až na konec světa III

Mila Evo, obvykle se do diskusi nad svými članky nepletu, ale tady jsi trochu přestřelila. Na fotce z Kysůc Anuska je. Hned ya mnou, tmavovlaska s trvalou. Na fotce mi nejsou 4, ale asi trochu vic. Anušce je na ni nejmiň 14, tak si to spocitej. Je na ni i tatinek, ten fesný pán vzadu.
Tenhle příběh je o mojí mamince, o její statečnosti a vnitřní síle, o její pracovitosti. Není ani o babičce, kterou jsem milovala, i když ona mně zas tolik ne, ale měla jsem dědu, který se nade mnou rozplýval...Anušku jsem milovala a miluji veškerou láskou mladšího sourozence. Už tu byla, když jsem se narodila, byla kus měho světa. Jen jsem ji pořád chtěla dohonit a smět všechno, co směla ona. A tatinek, to byla naše velká láska. Všech nas třech ženských. On se ovšem do ničeho moc nepletl, nechal to ty ženske vyřešit samotné. On byl, co nas spojovalo a spojuje.Dočkej se pokračování, budeš vyslyšena. To nic neměni na tom, že v tomhle příběhu je vítězem moje msminka, i když ona to tak neuměla vidět, ale byla jediná z celé rodiny, kdo se uplatnil v cizím světe, přes všechny překážky a za to si zaslouží úctu a moje povídaní...Věra S.