Přidat názor k článku Rodili jsme doma

Já mám na porod nádherné vzpomínky, nejsem negativně ovlivněna porodnicí. Vlastně dokud se malá nenarodila a já se nezaregistrovala na rodinu a nezačala číst ty negativní názory na porodnice a že bez bondingu to nejde a jak se nerodí v tlumeném světle a jak je stresující pro ženu převoz v kontrakcích a spousty dalších, tak mi můj porod přišel dokonalý. Přála bych si jediné, aby můj manžel mohl zůstat po celou dobu na šestinedělí se mnou, je to dáno tím, že mě stresuje být někde sama, ale to je jen v mé hlavě. Jednou až dcerka vyroste, budu jí vyprávět, že její porod byl jeden z nejkrásnějších zážitků, žádná dramata, žádný personál rvoucí do mě proti mé vůli cokoliv, žádný boj o novorozeně, žádný podmračený doktor. Když jsem tlačila, přála jsem si, aby mě hned střihli, jak to udělali, ulevilo se mi, doktor při šití byl jemný, nic nebolelo, seděla jsem hned ráno bez problémů, následky nemám. Pediatr rozpoznal, že je se zdánlivě naprosto zdravým novorozencem s Apgarem 9-10-10 něco v nepořádku a tím ji zachránili. Zjistit to pediatr po noci strávené doma příjemně ve vlastní posteli, už by ji nepomohlo nic. Takže, porod doma musí být klidný zážitek, ale ne pro mě. já bych v klidu ze strachu co se stane snad normálně neporodila.