Ráda bych taky přispěla se svoji zkušeností k této diskuzi. Jsem již téměř 10 let doma se svým třetím dítkem a od léta se chystám "konečně" do práce. Na jednu stranu se na tuto změnu těším, na druhou stranu mám trošku obavy, ale to je asi normální. Myslím , že můžu porovnávat období od narození do "zatím " současných 9 let nejstaršího syny a mohu zodpovědně říct, že doba kolem 2-3 let je naprosto úžasná a jedinečné, kterou nemůže nahradit nic jiného, Děti v tomto věku objevují svět s takovou nonšalancí, vtipem i spoustou výmyslů, že bych neměnila za nic na světě, aby si tyhle kouzelné chvilky užíval místo mne někdo jiný, cizí (jesle, chůva atd..) Tyhle okamžiky se již nikdy nevrátí a aspon pro mně by byla velké škoda se o ně nechat ochudit, bez ohledu na to že i pro dítě jsou velkým přínosem. Jakmile dítě nastoupí do školky, či školy tak pro něj postupem času přestane být máma tou jedinou nenahraditelnou, tak proč se zbytečně o tohle šidit. Pracovat člověk bude dlouho dlouho, kdo ví zda se vůbec nějakého důchodu dožije, tak proč se zbytečně okrádat o to, být s dětmi doma a využívat ten čas na mateřské pro ně.
Předchozí