Přidat názor k článku Maminky, važte si české mateřské…

Taky jsem puvodne vychovatelka, proste mi to prislo prirozene venovat se svym vlastnim detem, ackoliv jsem pred detmi jeste dlouze studovala uplne jiny obor. Pri prvni dceri jsem mela moznost si slusne privydelat doma (v oboru), u dalsich dvou uz tak nejak nezustaval cas, ziji primo v Parizi, takze vyuzivame vsech prilezitosti ke kulturnimu nebo sportovnimu vyziti, vpodstate jsem s detmi byla vetsinou nekde mimo domov a mezi lidmi.
Ted se poustim do podnikani uplne mimo svuj puvodni obor a taky mi to vyhovuje, osobne me to naplnuje a zaroven mam moznost deti doprovodit a vyzvednout z krouzku a celkove jim odlehcit den behem skolniho roku, ktery je uplne jinak rozvrzeny nez v CR. Ve Francii se stridaji dlouhe skolni dny s castymi prazdninami, pokud clovek nema disponibilni pribuzenstvo a pracuje, tak jsou deti i behem malych praznin v celodennim kolektivnim zarizeni, ve kterem malokdy pracuji diplomovani lide... jsou to casto mladi lide v celkem prekerni situaci a kdyz tak obcas slysim, jak na ty deti mluvi, tak jsem rada, ze toho muzu ty moje usetrit.