Ecim - já si jen pamatuju, jak jsem byla šťastná, když se narodila moje ségra (to už jsem byla ve školce) a máma si mě nechala taky doma.
Když pak sestra a bratranec (vyrůstali jsme všichni v jednom domě)dorostli do věku 22m a 15m, pod tlakem okolí je matky narvaly do jeslí, ale po opakovaných ségřiných záchvatech hysterie a hrůzy, nočních můrách aj. a po opakovaných zánětech středního ucha a angínách mého bratrance, zůstala máma doma s námi všemi.
Takže jsem si ty jesle odskákala jen já - pevné nervy a zdravá jak řípa