Já třeba pracovala ve školství jako vychovatelka. Měla jsem pracovní dobu 6-8, pak pauzu do cca 10-11, pak jsem pracovala od 10(11)-16-16.30 (do 16.30 2x týdně). Ráno jsem nemohla dítě dát do školky, protože školku jsem měla 4 km a autobusem s přestupem to byla cesta na cca 30 minut. Školka začínala v 7.30, já ale musela být v práci už v 5.45.
Odpoledne jsem zase pro změnu nestíhala dítko vyzvednout. Škola končila v 16.30 hod. Když jsem skončila v 16.00, měla jsem to do školky s vyplazeným jazykem a déle jsem chodit nemohla a bylo by mi to i blbé, páč učitelka taky kvůli dětem chvátala domů a kdybych já přišla pozdě, jí by ujel autobus. Kolikrát jsme si dítko předávaly na zastávce a moje dítko bývalo ve školce často poslední. Babičku jsme neměli, po rozvodu jsem byla samoživitelka. Kvůli neochotě odboru školství upravit mi dočasně (na pár let, než dítko povyroste) pracovní dobu tak, aby se dalo stíhat dávání
+ vyzvedávání dítka ze školy, jsem ze školství odešla a už se do něj nevrátila. I tak se mi dítko už od první třídy vypravovalo ráno do školy samo, muselo samo vstát, obléci se, zamknout a jít do školy. Odpoledne šlo domů a když jsem přišla domů, tak jsem v zimě teprve zatápěla a vařila.
Takže tolik asi tak k tomu, jak vypadá práce na plný úvazek při dítěti. A to podotýkám, že jako pracovník ve školství nejedete na 40 hodin jako mimo školství.
Předchozí