Přidat názor k článku Bezpečí nade vše. Nebo raději ne?

s myšlenkou v článku se ztotožňuji, ale sama jsem velice úzkostná a přestrašená. moje maminka se děsila všech nebezpečí a já jsem to částečně odkoukala, částečně mám takovou povahu. můj největší strach tedy pramení z toho, že až budu mít své dítě, zděsím ho taky. zatím děti jen hlídám a už to na sobě pozoruji - dětem se snažím nedávat nic najevo, ale neustále je jistím (aby neviděly) a pořád je mám na očích. pod mým dohledem se jim opravdu nemůže nic stát, poněvadž myslím na všechno (rozbité koleno nepočítám, děti zas nechytám). na prolézačce když dítě chce, abych šla stranou a nechytala ho, klidně mu řeknu že ne, že se bojím. ale stejně...fakt nechci aby dítě bylo jednou stejně zděšené jako já, jenže jak to udělat, když mám pořád před očima co se může všechno stát