Přidat názor k článku Bezpečí nade vše. Nebo raději ne?

Taky mi to připadá teď přehnané. Dřív nikdo neměl žádnou poruchu soustředění nebo učení, ale všichni byli blbí, dnes naopak nikdo není blbej, všichni mají poruchy. Nebyly za mě vlhčené ubrousky, aby mě pořád někdo utíral ruce na pískovišti a přežila jsem, když jsem ven pro syna vlhčené ubrousky nebrala byla jsem za velmi lehkovážnou matku.
Samostatnou kapitolou jsou i jesle, kdy celé generace jesličkových dětí musí být traumatizované a pro citový život nepoužitelné. Já na jesle (na to málo, co si pamatuju) vzpomínám ráda. Syn jeslemi taky prošel a taky rád vzpomíná.