Já to nemůžu přesně říct..
Ženy, které znám, tvrdí nejprve, že jdou do práce, aby finančně přežily (většina má dvě auta, byt, dvoje dovolená za rok je samozřejmostí)..když jim pak říkám o české mateřské (ať už je jakákoli), začnou se ošívat, že by to nepřežily doma.. že by se nemohly tak obětovat, že by asi umřely atd.. - To jsou ale jen ženy, které znám.
Moje švagrová mi řekla, že ona je na prvním místě a její syn musí být přece samostatný a nemůže po ní chtít, aby se mu tak obětovala a byla doma..ona se chce realizovat (jsou mu 3 roky, od 10 týdnů je v institucích, koktá, celý den jen srovnává autíčka do řady - běda když mu na ně někdo šáhne - ale možná to není tou samotou, co zřejmě prožil, nevím..)..
Ale nemůžu mluvit za všechny ženy, co jdou do práce.. Je to asi hodně kulturní záležitost. Jak jsem již psala, ty maminky, co jsou v práci, si myslí, že doma dítěti škodím.. Nikdo je nic jiného nenaučil, nemají na čem jiném by stavěly.. Nikdo jim neukázal, že nemusí být "samostatné" - tozn.samy na světě..
Předchozí