Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

Patřím k těm matkám, které i s VŠ vzděláním vyhovuje být doma s dítětem 2-3 roky a pak se vracet do pracovního procesu postupně. Chápu, že ne každý to tak musí nutně mít, že jsou maminky, které cítí potřebu vrátit se do zaměstnání dříve. Přijde mi přijatelný systém, jaký funguje například v Nizozemí, kde se maminka vrací do práce sice po pár měsících, ale jen na malý úvazek. V článku by se našly pasáže, se kterými souhlasím, ale některé mi přijdou vyloženě nesmyslné - například vychvalování toho, že jde matka od tříměsíčního dítěte do práce na celý den. Nevěřím tomu, že se to neobejde bez negativních důsledků pro matku a dítě. Mně osobně se chce zvracet i při představě, že bych na celý den šla co práce teď, když mám děti ve věku 2-4 roky. Nemyslím si, že jsem pro svoje děti absolutně nepostradatelná (nikdy jsem z nich nechtěla mít neurotiky, kteří by ječeli, jakmile se dotknu kliky od dveří), ale chci být pro svoje děti člověk číslo jedna. Takže vítám výpomoc babičky a využití kolektivních zařízení, ale jen ve zdravé míře.

Jsem tedy jednoznačně pro OPRAVDOVOU možnost výběru - tedy částečné úvazky, lepší dostupnost péče pro děti, ale považuji za důležité, aby ty maminky, které chtějí být s dětmi doma 3-4 roky, nemusely materiálně strádat.

Nemám ráda vyhraněné postoje - "matka řve štěstím 3-4 roky doma a v práci trpí" i "matka trpí s miminkem doma a řve štěstím, když je celý den v práci".

Přiznávám se, že mi to po více než 4 letech doma někdy přerůstá přes hlavu, ale přesto jsem nesrovnatelně spokojenější, než kdybych teď měla být celý den v práci. Z toho bych já osobně byla naprosto na prášky.