Přidat názor k článku Tříletá mateřská dovolená - qui bono?

To je fakt. Tchýně byla nucená odložit kvůli penězům svého syna /nyní mého manžela/ po šestinedělí ke své sestře /taky cca 300 km daleko/ a jezdili za ním na návštěvy 1x za měsíc, myslím, že někdy ani to, protože to prostě nešlo. Kdy? Když se pracovalo i v sobotu. Nikdy to neřekla, ale myslím si, že si to nikdy neodpustila a už by to neudělala. Chtěla mu tu péči pak vynahrazovat, ale tato chybějící péče se nedá vynahradit už nikdy a snaha nahrazovat v pozdějším věku tuto péči přináší jen a jen problémy a konflikty.
Já byla s jedním dítětem doma 3 roky, s druhým 4 roky a u třetího jsem šla do práce na částečný úvazek od jeho roku. Naštěstí se celý klepal na to, až půjde mezi děti do školky - aspoň to. A my potřebovali peníze a když se mi nabídla tahle možnost, nedovolila jsem si ji odmítnout, protože tím jsem získala vlastně i současné zaměstnání. Tak mohu srovnávat. Ale kvůli kariéře bych to neudělala, jenže - jíst se musí, málo platný. Ale u nás byla výhoda ta, že manžel pracuje v nepřetržitém provozu a nepravidelných směnách, tudíž syn nebyl odložen, ale staral se o něj v době, kdy jsem byla v práci, manžel.